Vadí mi na škole III – čtenářský deník

„Pokračování seriálu o tom, co mi vadí na škole. Tentokrát se budu věnovat čtenářským deníkům.“

Jsem poměrně aktivní čtenář, pokud mám zrovna čas, nedělá mi vůbec žádný problém přečíst několik knížek za týden. Teoreticky bych si tedy na nějaký čtenářský deník nemusel stěžovat, jenže...

Čtenářský deník u nás funguje asi tak, že na začátku roku dostaneme seznam toho, z čeho si máme vybrat budoucí obsah našeho čtenářského deníku. A to je problém. Nedělalo by mi ani tak problém číst „ušlechtilou a zasloužilou literaturu“, ke které jsme tlačeni. Vadí mi, že musíme číst to, co daný rok probíráme. Což už možný výběr redukuje poměrně hodně. Ne, že by bylo v literatuře období, ve kterém mě nic z nabízeného typu četby neoslovuje, ale proč musím číst nejen žánry, které mi někdo nadiktuje, nejen autory, které mi někdo nadiktuje, ale dokonce to musím číst tehdy, když mi to někdo nadiktuje. To je podle mě absolutní hloupost. Proč bych se nemohl sám rozhodnout, kdy si přečtu to, co budu potřebovat k maturitě? Je snad každý student automaticky považován za blba, který se neumí ani v tak základních věcech sám o sebe postarat? Minimálně to tak vypadá.

Dalším problémem čtenářských deníků je to, jakým způsobem jsou hodnoceny. Ačkoliv je to docela smutné, je běžné, že když někdo prezentuje svůj čtenářský deník a skutečně přečte třeba 90% toho, co by měl, je na tom hůře než někdo, kdo má knih početně 100%, ale vše stáhnul z internetu. Potom se nemůžeme divit, že jazykové dovednosti a schopnost porozumět textu jdou u dnešních studentů a žáků nenávratně do kytek a můžeme narazit na „blogísky“ s texty jako „Mi bisme rády četli ale je to nudný všecko.“.

Tím se dostávám k dalšímu bodu. Nejednou už jsem slyšel od lidí, kteří nečtou (až si musím říkat, jestli to vůbec umí), nejrůznější argumenty, které jsou tak hloupoučké, že je to až k neuvěření. Tak schválně, co byste odpověděli člověku, který ve svém životě přečetl jednociferný počet knih, když vám řekne, že „knížky jsou nudné, úplně o ničem“? Nebo když vám někdo na ICQ napíše, že nečte, protože „na cipoviny nemá čas“?

Co mě taktéž vyloženě štve, tak je to, že je z hlediska následného ohodnocení známkou (i když jsou známky o ničem) mnohem lepší stáhnout něco žádaného z internetu, než opravdu něco přečíst, i když to není na „seznamu“. Myslím si, že přečtení čehokoliv, i kdyby to měl být ten nejhorší škvár, by mělo být ohodnoceno lépe, než tupé naťukání výrazu „ctenarsky denik“ do vyhledávače a následné vytištění obsahu první nalezené stránky.

Nechci malovat čerta na zeď, ale domnívám se, že pokud se něco zavčasu nezmění, vychová si naše země jen další tupá stáda, jejichž vyjadřování se omezí na několik frází typu „jdeš zítra kalit“ či „tak se mu vole takovou natáh, že se z toho málem po***“ (přičemž v reálu to opravdu „vyhvězdičkované“ nebude).

Tento článek je pokračováním seriálu o tom, co mi vadí na škole. Můžete si přečíst předchozí díly Co mi vadí na škole, díl první – škola a ztráta času a Co mi vadí na škole II – suplování v současné podobě je nesmysl.

V diskuzi ještě není žádný komentář, přidejte první

Kategorie

Jak se žije v OstravěMultimediaTOPWebdesign a ITWindowsZe světaZelený mužíčekŽivot v České republice

RSS

ČlánkyKomentáře

Už jste četli?

Trapasy se stávají – každému a všudePrvní jízda autem od získání řidičáku

Zelený mužíček

Blog Registrace Archiv Autor Odkazy Síň slávy

Zelený mužíček - tak trochu jiný blog využívá 123CMS pro blog

RSS pro články a pro komentáře

Kontakt: mail@zelenymuzicek.cz