Komentáře k článku Jak jsem „fáral“ do dolu

Taky jsem byla v jednom dole na landeku, bylo to super dobré, hlavně když zhasl světla. Fakt nechápu jak tam mohl někdo dělat když nám řekli, že v takové tmě tam většinou pracovali.

Tak tam je to hodně dobré!

Článek je pěkný, sám jsem cicčnou štolu návštivil. Mohu doporučit ještě návštěvu Dolu Michal v Ostravě Michálkovicích, kde zase návštěvník "očuchá" realitu na povrchu - šatny, koupelny, lampárna, ošetřovna, těžní stroj apod... Prohlídka je koncipována ve smyslu posledního pracovního dne, jako kdyby havíři odešli před hodinou.
Dále bych chtěl doporučit důl Guido v Polsku nedaleko Gliwic. Zde se dá fárat 320 m na původním těžním zařízení a v provozu též ukazují různé stroje.
Jen bych chtěl opravit nepřesnost kolem dolu Frenštát. Důl Frenštát není spojen žádnou chodbou s dolem Paskov (Staříč). Je k němu přičleněn pouze organizačně. Důl Paskov(Staříč) vzhledem k své odlehlosti nikdy nebyl podzemím propojen s žádným jiným dolem a dokonce ani s blízkým původním Paskovem. Důl Paskov (Staříč) má tři podzemím propojené závody a to ve Sviadnově, ve Staříči závod 2 a v Chlebovicích závod 3. Důl musí totiž mít vždy alespoň dvě jámy kvůli větrání. Větší doly jich mají víc a slouží i k různým účelům.
Na Staříči je doprava lidí, materiálu a vytahuje se uhlí skipem(betonová těžní věž) a třídí se na hrubo v třídírně. Dále se uhlí na povrchu vozí do třídírny v areálu bývalého dolu Paskov. Sviadnov slouží hlavně k větrání a Chlebovice myslím vyvážejí hlušinu, doprava lidí a doprava materiálu.
Jinak co se týče dolu Frenštát. Ten má vyhloubeny dvě jámy jáma č.4 hloubka 903m a jáma5 hloubka 1088m.
Obě jámy jsou v podzemí propojeny chodbou. Důl je v konzervačním režimu. Jinak tu žádné další chodby nejsou.
Propojení s dolem Paskov byl pouze návrh v případě těžby aby se nezatěžovala krajina prašností a dopravou a uhlí by se podzemím vozilo do dolu Paskov (Staříč).