„V sobotu jsem vstával na své poměry velmi brzy. Na programu dne totiž byl menší výlet, který by měl absolvovat snad každý člověk nejen z Ostravy a okolí.“
Cílem cesty byla cvičná štolu Dolu Paskov, který se nachází kousek od Ostravy - ve Staříči. To může sice znít prazvláštně, že uhlí z Dolu Paskov se netěží v Paskově (kde už těžba neprobíhá několik let), ale ve vedlejším Staříči, nicméně nehledejte za tím nic jiného, než ekonomické důvody. Uhlí z Dolu Paskov je totiž zavedená značka, pod kterou se prodávalo už před lety, kdy byly v provozu ještě doly oba. A protože by bylo ekonomicky nevýhodné název po letech měnit, existuje dodnes.
Cvičná štola, kterou jsem navštívil, má několik specifik. Je jen několik metrů pod zemí, netěží se v něm skutečné uhlí a v návštěvní době v něm žádné pracující horníky nepotkáte. Ti totiž dobývají uhlí v mnohem větší hloubce a v horších podmínkách v šachtách skutečných. Cvičná štola slouží začínajícím horníkům, kteří se zde cvičí, aby obstáli ve chvíli, kdy budou skutečně pracovat.
Průvodcem byl sám vysloužilý horník, takže velmi dobře věděl, o čem mluví. Bylo fascinující dozvědět se, jak to vlastně všechno funguje. Nehledě na to, že velká část strojů ve cvičné štole je funkční, takže mohl ukázat, jak přibližně to funguje (i když je to místy ohlušující záležitost).
Věděli jste třeba, že se teplota v dolech pohybuje mezi 40 a 50 °C, což je však ještě mnohem horší ve světle informace o 100% vlhkosti vzduchu? I přes mé chabé znalosti biologie vím, že to je něco, co nedělá organismu člověka zrovna dobře. Vlastně nechápu, jak může někdo v takových podmínkách vůbec vydržet několik hodin, natož ještě při práci.
Zajímavostí je, že horníkům ve Staříči trvá až hodinu, než se dostanou na místo práce, a další hodinu, než jej opustí. Proto se musí pracovat na čtyřsměnný provoz.
Ekology a majitele pozemků asi moc nepotěší informace, že je důl propojen chodbou až do Frenštátu, pod kterým se nachází další bohaté zásoby uhlí.
Přemýšleli jste někdy o tom, co se děje s místy, kde je vytěženo uhlí? Možná jste se, jako já dosud, domnívali, že jsou pod zemí prostě „velké jeskyně“. Skutečnost je však jiná. Pod zemí totiž sice jsou chodby, ale ty jsou zde vybudovány na stálo a slouží k dopravě materiálu a horníků. Oblasti, kde se uhlí vytěží, se totiž po vytažení kovových podpor prakticky okamžitě hroutí. Horník oporu vytrhne a místo je v tu ránu zasypáno. Což ve mě muselo nutně vyvolat otazník – jakpak se takové „žuchání“ země asi líbí budovám, které nad poddolovaným územím stojí?
Návštěva i jen cvičné štoly pro mě byla velká zkušenost, a, pokud máte tu možnost, určitě vám doporučuji takovou věc také absolvovat. Stojí to za to.
V diskuzi je 4 komentářů, můžete přidat další