Jak jsme dopadli v národním finále soutěže MESE
„Včera jsem se s kolegou ze studentské firmy vydal do Prahy na národní finále soutěže MESE, kterou pořádá pravidelně každý rok nezisková organizace Junior Achievement. No a jak jsme nakonec pořídili?“
Ve vlaku jsme se snažili dohnat náš spánkový deficit, takže první desítky minut jsme trochu pospávali. Poté jsme se už však ponořili do toho, kvůli čeho jsme do Prahy jeli, a věnovali jsme se opět MESE. Na rozhodnutí toho, jakou budeme přesně hrát strategii bylo sice ještě příliš brzy (chtěli jsme nejprve poznat soupeře), ale přesto toho bylo hodně, co jsme si ještě museli říct. To už jsme se ale blížili k Praze a netrvalo dlouho a už jsme z vlaku vystupovali na Hlavním nádraží.
Na nádraží jsme využili i jedné z dvojice služeb policie, totiž pomáhat. Policisté nám ochotně umístění WC vysvětlili (a že bychom to jinak skutečně hledali dlouho nebo minuli). Vzhledem k tomu, že jsem zapomněl drobné doma a měl jsem u sebe jenom 200Kč, trochu jsem zkomplikoval život starší paní, která tady vybírala za použití toalet 5Kč. Byl jsem proto překvapen, že se stále usmívala a dokonce se začala i vyptávat, kam směřuji. Když jsem vysvětlil, dokonce ještě popřála hodně štěstí – ano, jsou pořád i jiní lidé, než ti nepříjemní, na které bohužel narážíte častěji.
Následně už nám nezbývalo nic jiného, než vydat se na metro C směr Budějovická. Byli jsme překvapeni, že metro jezdí až tak často (interval v jednotkách minut), ale příjemně, protože jsme prakticky nemuseli čekat. Brzy jsme dojeli na pro nás cílovou stanici a podle mapy jsme se začali ubírat směrem, kterým měla být budova společnosti Hewlett-Packard, ve které se soutěž měla konat. Osobně jsem byl po příchodu do lokality nazývané BB Centrum naprosto uchvácen, zdejší architektura je skutečně impresivní. Žádné nevzhledné šedé budovy, ale barvami hrající stavby, které jsou mezi sebe zapracovány tak, že to nepůsobí ani přeplácaně, ani chudě, skutečně je to vše tak akorát.
V samotné budově firmy Hewlett-Packard jsme výtahem vyjeli do prvního patra, kde jsme se ohlásili na recepci a byli vpuštěni dále. Takovou zajímavostí je, že jsou zde místnosti nikoliv číslovány, ale mají jméno podle lokalit v České republice. Nevím, nakolik originální, ale rozhodně zajímavý způsob označení jednotlivých míst. Chvíli jsme si prohlíželi interiéry budovy, která je i zevnitř na první pohled velmi příjemná. Také jsme měli možnost shlédnout „koutek slávy“, kde jsou vystaveny nejrůznější ocenění a předměty spojené s touto společností. Pak už jsme však byli odvedeni do sálu, ve kterém se mělo hrát. Byli jsme první, ale brzy začali přicházet i další dvojice účastníků, kterých mělo být v semifinálovém kole celkem 14, dvě skupiny po 7 týmech.
Už nyní se vyjádřím i k organizaci celé soutěže, vystačím si s jedním slovem. Bezchybná. Už od základních kol probíhalo vše hladce a ani tato celostátní část na tom nic nezměnila. Vše perfektně připraveno, včetně třeba nezbytného občerstvení.
Když se všichni sešli (jeden z týmů byl jednočlenný), nic nebránilo stručnému vysvětlení přesných pravidel a mohlo se začít hrát semifinále.
Ale víte co? Necháme si zbytek na zítřek, ať máme taky trochu napětí. ;)
V diskuzi je 1 komentářů, můžete přidat další
Kategorie
Jak se žije v OstravěMultimediaTOPWebdesign a ITWindowsZe světaZelený mužíčekŽivot v České republiceRSS
ČlánkyKomentářeUž jste četli?
Jak v telekomunikacích snadno a rychle okrást zákazníkaEkologické Windows VistaZelený mužíček
Blog Registrace Archiv Autor Odkazy Síň slávy
RSS 
Kontakt: mail@zelenymuzicek.cz