„Ne všechny zprávy se dostanou do médií, některé zapadnou a o dotyčných událostech se dozví jen pár lidí...“
To tak jednou cestuju ostravskou MHD a potřebuju chytit jednu tramvaj. A tak vystoupím z autobusu, a protože vidím tramvaj poměrně blízko, rozběhnu se klusem na zastávku tramvají, která je vzdálená asi padesát metrů. Když na ni doběhnu a rozhlédnu se, kde že je to ta tramvaj, podivím se. Jede totiž ve velké vzdálenosti a přibližuje se poměrně hodně pomalu. Přemýšlel jsem, zda musela někde zpomalovat kvůli výhybce či kde může být jádro pudla, ale než mě napadlo správné řešení, tramvaj konečně zastavila přede mnou. Ladným krokem (vlastně jich bylo asi pět) jsem tedy nastoupil a v duchu už jsem se viděl v cíli.
Tramvaj se však nerozjela s takovým tím typickým svižným trhnutím, ale namísto toho se rozjížděla se zrychlením téměř rovným nule. Nakonec se však přece jenom dokodrcala k další zastávce. Avšak ve chvíli, kdy se otevřely dveře tramvaje, nahrnul se dovnitř příšerný zápach typický pro spáleninu. Začal jsem si dávat dohromady dvě a dvě.
Náhle se z reproduktorů ozval hlas řidiče říkající něco jako: „Pálí se nám brzdová izolace, jedu jen na zadní vůz, ale ničeho se nebojte, dojedeme v pořádku.“
Efekt byl okamžitý, lidé nasadili lehce vystrašené výrazy, ale kdo by se s ostravským Dopravním podnikem nebál...
V diskuzi je 3 komentářů, můžete přidat další